Jóga: Filozofie za ásanami

Jóga, starobylá praxe pocházející z Indie, je dnes často spojována s fyzickými pozicemi, které vidíme na podložkách v jógových studiích. Avšak za těmito ásanami, jak se tyto pozice nazývají, se skrývá hluboká filozofie, která přesahuje pouhé fyzické cvičení. Jóga je cesta k harmonii těla, mysli a ducha, a ásany jsou jen jedním z nástrojů, které tuto cestu umožňují. Tyto řádky se zaměří na to, co jógu činí jedinečnou a jaký význam mají jednotlivé ásany v kontextu její filozofie.

Podstata jógy

Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtského kořene „yudž“, což znamená „spojit“ nebo „sjednotit“. Tato myšlenka sjednocení se prolíná celou praxí – ať už jde o propojení těla s myslí, nebo o spojení jednotlivce s univerzální energií. Podle starověkých textů, jako jsou Bhagavadgíta nebo Jóga sútry od Pataňdžaliho, je cílem jógy zklidnění mysli a dosažení stavu vnitřního klidu, označovaného jako samádhi.

Pataňdžali ve svých Jóga sútrách definuje jógu jako „ztišení vln mysli“ (citta vṛtti nirodhaḥ). Jinými slovy, jóga pomáhá překonat neustálý tok myšlenek a emocí, které nás rozptylují, a navodit stav hlubokého uvědomění. Toho je dosahováno prostřednictvím osmi stupňů jógy, známých jako aštanga:

1. Jama: Etické principy, jako nenásilí (ahimsa), pravdivost (satya) nebo nekradení (asteya).

2. Nijama: Osobní disciplína, zahrnující čistotu (šauča), spokojenost (santóša) či sebekázeň (tapas).

3. Ásana: Fyzické pozice, které připravují tělo na meditaci.

4. Pránájáma: Dechové techniky pro ovládání životní energie (prána).

5. Pratjáhára: Stažení smyslů dovnitř, odloučení od vnějších rozptýlení.

6. Dhárana: Soustředění mysli na jeden bod.

7. Dhjána: Hluboká meditace.

8. Samádhi: Stav osvícení a úplného spojení.

Ásany, které mnozí považují za jádro jógy, jsou ve skutečnosti pouze třetím stupněm této cesty. Jejich úlohou je připravit tělo a mysl na hlubší praxi, ať už jde o dechové techniky, meditaci nebo rozjímání.

Význam ásan

Ásany nejsou pouhým fyzickým cvičením. Každá pozice má svůj specifický účel – posiluje tělo, zlepšuje flexibilitu, podporuje rovnováhu a zároveň ovlivňuje mysl a emoce. Podle jógové filozofie jsou ásany prostředkem k harmonizaci prány – životní energie, která proudí tělem – a k propojení s energetickými centry, známými jako čakry. Pravidelnou praxí se tělo stává silnějším a pružnějším, což usnadňuje delší meditace a hlubší vnitřní práci.

Pro zajímavost několik známých ásan a jejich význam:

• Tadásana (Hora): Tato zdánlivě jednoduchá stojná pozice, při níž stojíme rovně s rukama podél těla, učí stabilitě a uzemnění. Pomáhá navodit pocit pevnosti a klidu, podobně jako hora stojící neochvějně vůči bouřím.

• Vrkšásana (Strom): Balancování na jedné noze rozvíjí fyzickou i mentální rovnováhu. Tato ásana podporuje soustředění a trpělivost, neboť vyžaduje plnou přítomnost v daném okamžiku.

• Adho Mukha Švánásana (Pes hlavou dolů): Jedna z nejznámějších jógových pozic protahuje celé tělo, uvolňuje napětí v zádech a podporuje cirkulaci krve. Zároveň nabízí nový pohled – doslova i obrazně – a pomáhá zklidnit mysl.

• Uštrasana (Velbloud): Tato pozice otevírá hrudník a srdce, což může podpořit emoční otevřenost a uvolnění potlačovaných pocitů. Je spojována s anáhata čakrou (srdeční čakrou), která symbolizuje lásku a soucit.

• Paščimóttanásana (Sed v předklonu): Tento hluboký předklon zklidňuje

  
  
  
  

  nervový systém a podporuje introspekci. Je ideální pro chvíle, kdy potřebujeme obrátit pozornost dovnitř a najít vnitřní klid.

• Balaásana (Dítě): Tato odpočinková pozice připomíná návrat k nevinnosti a bezpečí. Pomáhá uvolnit napětí v těle a mysli a je ideální pro chvíle, kdy potřebujeme pauzu od ruchu světa.

• Šavásana (Mrtvola): Na první pohled jen ležení na zádech, ale ve skutečnosti je to jedna z nejtěžších ásan. Učí úplné uvolnění a odevzdání se, což je klíčem k hluboké meditaci a spojení s přítomným okamžikem.

Každá z těchto pozic má svůj fyzický přínos, ale jejich skutečná síla spočívá v tom, jak ovlivňují mysl a energii. Když se ásany praktikují s vědomím a spojením s dechem, stávají se mostem mezi tělem a duší.

Filozofie v praxi

Jógová filozofie není jen o cvičení na podložce. Principy jako ahimsa (nenásilí) nebo santóša (spokojenost) nás učí, jak žít v souladu s ostatními i sami se sebou. Například držení náročné pozice, jako je Vírabhadrásana II (Válečník II), může být lekcí v odhodlání a síle, ale také v přijetí vlastních omezení. Když se učíme být trpěliví na podložce, přenáší se tato trpělivost i do běžného života.

Praktikování ásan s vědomým záměrem mění jógu z pouhého cvičení na hlubokou praxi sebeuvědomění. Každý pohyb, každý dech se stává příležitostí k prozkoumání vlastní mysli a emocí. Tímto způsobem se jóga stává nejen cestou k fyzickému zdraví, ale i k vnitřní harmonii.

Jóga je mnohem více než soubor fyzických pozic. Ásany jsou bránou k hlubšímu pochopení sebe sama a světa kolem nás. Každá pozice nese svůj význam a pomáhá nám propojit tělo s myslí, fyzické s duchovním. Ať už jógu praktikujete pro zdraví, relaxaci nebo osobní růst, její filozofie vás může inspirovat k tomu, abyste žili vědoměji a s větší laskavostí – k sobě i k ostatním.

Pokud s jógou začínáte, zkuste se zaměřit na svůj dech a vnímat, co vám jednotlivé ásany přinášejí. Postupně objevíte, že jóga není jen o pohybu, ale o cestě k sobě samému – cestě plné klidu, síly a moudrosti.